Plivni si do rukávu

Jarek Nohavica

1:Mý vlasy jsD#ou jak slunko rFmozesmátý,
jak pomerC#anč po předcD#ích,
a ze všech cest já znám jenom ty zlFmatý
a nedumC#ám o následcD#ích,
dBmávno nFmebrečím, jsC#ou i škG#aredší,
vC#ím, že v bD#azáru se vždG#ycky najde mFmísto,
cBmo když nFměkdo pak mC#ě tam zG#a šesták
kBmoupí, kD#oupí, kG#oupí.
2:Mý vlasy jsou lék na největší nářky,
čarovnou moc skrývají,
závidí mi i báby kořenářky:
takovou bylinu nemají,
jsi-li rozsmutněn, stačí vyjít ven,
vyjít tak, abys byl kolemjdoucí,
okolo mě plout, správně vyčíhnout
chvíli, chvíli, chvíli.
R:KG#ouknout se nBma mou hlavuD#G# plivnout si dBmo rukávuD#G# 
a pFmotom štBměstí v kD#outě G#určFmitě nBmaleznD#ou tě,
G#určitě C#objeví sD#e jako mG#alej kluk na jaře s kC#uličkamD#a,
však G#ani muk, co když je tBmo ta dámD#a,
a bG#ez kuličFmek, a lidi mBmyslejí sD#i, že lžG#u.
3:Sedím, a kolem mě už všechno plivá,
mně přitom píšou zelení,
že dolů půjde moje zlatá hříva,
že mě pak major ocení.
Na vojně:
Sedím, a kolem mě už všechno plivá,
mé štěstí letí komínem,
šla dolů moje zlatá hříva,
jsem ostříhaným vojínem.
No a dneska:
Sedím, a kolem mě už všechno plivá
a já jsem volný jako pták,
narostla mi zas moje zlatá hříva,
jsem záložák.
Dávno nebrečím pro ty škaredší
chvíle naplněné takhle velkou slzou,
štěstí uvadlo, já si zrcadlo
koupím, koupím, koupím.
R:Kouknu se na svou hlavu, plivnu si do rukávu,
a potom šťastné břímě určitě zatíží mě,
určitě objeví se jako malej kluk na jaře s kuličkama,
však ani muk, ona je to ta dáma,
a bez kuliček, a lidi myslejí si, že lžu.
R:Kouknu se na svou hlavu, ohohó, plivnu si do rukávu, ohohó ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:32:22.171+00:00
Výsledky hledání: